Stárnutí a proměna obyvatelstva pražských sídlišť
(2001 – 2011)
Mapová aplikace je zaměřena na proměnu obyvatelstva pražských sídlišť, konkrétně potom na problematiku stárnutí jejich obyvatel (aging in place). Hlavním cílem a zároveň přínosem aplikace je vizualizace dané problematiky na dvou odlišných řádovostních úrovních: základní sídelní jednotky (ZSJ) a sídliště. Pražská sídliště byla vymezena za využití certifikované metody pracující s konceptem koncentrických zón (zonace) a typů bydlení (typologie). Bylo pracováno primárně s individuálními migračními daty a s daty o věkové struktuře obyvatel. Analýza byla provedena za dva roky: 2001 a 2011.
I třicet let po revoluci jsou sídliště jedním z nejviditelnějších pozůstatků socialistického období (Novotná 2010), zároveň ale představují velice důležitý segment trhu s bydlením, jenom v Praze zde bydlí více jak 40 % obyvatel (Ouředníček, Špačková, Pospíšilová 2018). Mapová aplikace je zaměřena na proměnu obyvatelstva pražských sídlišť, konkrétně potom na problematiku stárnutí jejich obyvatel (in-place aging). Z doposud provedených analýz (jako například Špačková, Pospíšilová 2017a) je patrné, že na pražských sídlištích jsou nadměrně zastoupení staří lidé a věkové kategorie před založením rodiny. Naproti tomu dochází k relativnímu zmenšování rodinných a dětských věkových skupin. Zároveň je patrné, že pražská sídliště získávají obyvatele díky pozitivní migrační bilanci etnických menšin, a naopak ztrácejí obyvatele s českou státní příslušností. Detailnější informace o rozmístění cizinců v Praze lze nalézt ve Špačková, Pospíšilová, Ouředníček 2016 či Přidalová, Ouředníček 2017. Více o tématice sídlišť se můžete dočíst v rozsáhlé publikaci Paneláci 1: Padesát sídlišť v českých zemích (Skřivánková a kol. 2017) či například v článcích od Špačková, Pospíšilová (2017b), Temelová, Slezáková (2014) a Špaček (2012).
Hlavním cílem a zároveň přínosem aplikace je vizualizace dané problematiky na dvou odlišných řádovostních úrovních: základní sídelní jednotky (ZSJ) a sídliště. Pražská sídliště byla vymezena za využití certifikované metody od Ouředníček a kol. (2012) využívající koncept koncentrických zón (zonace) a typů bydlení (typologie). Autoři v Praze vymezili celkem čtyři koncentrické zóny: historické jádro města, vnitřní město, vnější město a periferie. Typologie obsahuje celkem sedm odlišných typů zástavby a vychází ze tří třídících znaků: vzdálenost od středu města, typ zástavby a pro rozdělení tří kategorií sídlišť též období výstavby. U smíšených typů bylo vždy přihlédnuto k charakteru zástavby na většině území urbanistického obvodu (Ouředníček a kol. 2012).
Při přípravě mapové aplikace bylo pracováno primárně s individuálními migračními daty poskytnutými Českým statistickým úřadem (ČSÚ), která byla agregována na příslušné územní jednotky (ZSJ, sídliště) a s daty o věkové struktuře obyvatel (taktéž z ČSÚ). Analýza byla provedena za dva roky: 2001 a 2011. Migrační data obsahují informaci o předešlém a současném místě bydliště stěhujícího, věku, státním občanství, rodinném stavu a roku stěhování (ne se všemi je v rámci tohoto projektu pracováno).
Pro lepší orientaci, jsou základní zobrazované charakteristiky v mapovém projektu rozděleny do čtyřech skupin vrstev, vždy podle roku a úrovně detailu:
- 2011 – ÚROVEŇ ZSJ
- 2011 – ÚROVEŇ SÍDLIŠTĚ
- 2001 – ÚROVEŇ ZSJ
- 2001 – ÚROVEŇ SÍDLIŠTĚ
Pro každou vrstvu lze zobrazit podíl osob starších 65 let, relativní saldo migrace osob starších 65 let a lokalizační kvocient (opět pro věkovou kategorii 65 +). V mapové aplikaci je dále zobrazena také změna v zastoupení seniorů, ke které došlo mezi rokem 2001 a 2011 na obou řádovostních úrovních a typologie sídlišť pro rok 2001 a 2011. Tyto informace najdete ve skupině vrstev s názvem ZMĚNA A TYPOLOGIE.
V projektu se nachází ještě skupina vrstev ZÁKLADNÍ INFORMACE, která zobrazuje základní informace o sídlištích (vymezení, jméno, období výstavby).
Pro překrývání jednotlivých vrstev, zejména potom mezi odlišnými roky, lze využít funkci “swipe”. Pro přechod mezi úrovní sídlišť a ZSJ lze použít zoomování. Při zazoomování na větší detail se automaticky přehodí zobrazení z úrovně sídlišť na úroveň ZSJ. Vždy nicméně nesmíte zapomenout vrstvy, které chcete zobrazit, zaškrtnout ve výběru.
Zdroje:
- NOVOTNÁ, B. (2010): Panelák jako symbol a místo paměti Sociální studia, 7(3), 127–131.
- OUŘEDNÍČEK, M., POSPÍŠILOVÁ, L., ŠPAČKOVÁ, P., TEMELOVÁ, J., & NOVÁK, J. (2012): Prostorová typologie a zonace Prahy. In: Ouředníček, M., Temelová, J. (eds.): Sociální proměny pražských čtvrtí. Academia, Praha, 268–297.
- OUŘEDNÍČEK, M., ŠPAČKOVÁ, P., POSPÍŠILOVÁ, L. (2018): Long-term Development and Current Socio-Spatial Differentiation of Housing Estates in Prague, Czechia. In: Hess, D., Tammaru, T., van Ham, M. (eds.): Housing Estates in Europe: Poverty, Ethnic Segregation and Policy Challenges. Springer, Cham, 339–359.
- PŘIDALOVÁ, I., OUŘEDNÍČEK, M. (2017): Role zahraniční migrace v měnící se sociálně-prostorové diferenciaci Prahy. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 53(5), 659–692.
- SKŘIVÁNKOVÁ, L., ŠVÁCHA, R., NOVOTNÁ, E., JIRKALOVÁ, K. (2017): Paneláci 1: Padesát sídlišť v českých zemích. Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, Praha.
- ŠPAČEK, O. (2012): Česká Panelová Sídliště: Faktory Stability a Budoucího Vývoje. Sociologický Časopis, 48(5), 965–988.
- ŠPAČKOVÁ, P., POSPÍŠILOVÁ, L., OUŘEDNÍČEK, M. (2016): The Long-term Development of Socio-spatial Differentiation in Socialist and Post-socialist Prague. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 52(6), 821–860.
- ŠPAČKOVÁ, P., POSPÍŠILOVÁ, L. (2017a): Demografický a socio-ekonomický vývoj českých sídlišť: stejné, nebo diferencované trajektorie vývoje? In: Skřivánková, L., Švácha, R., Koukalová, M., Novotná, E. (eds.): Paneláci 2: Historie sídlišť v českých zemích 1945-1989. Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, Praha, 314–325.
- ŠPAČKOVÁ, P., POSPÍŠILOVÁ, L. (2017b): Diferenciace českých panelových sídlišť z hlediska vzdělanosti jejich obyvatel: stav a dlouhodobý vývoj. Historická geografie, 43 (2), 171–190.
- TEMELOVÁ, J., SLEZÁKOVÁ, A. (2014): The changing environment and neighbourhood satisfaction in socialist high-rise panel housing estates: The time-comparative perceptions of elderly residents in Prague. Cities, 37, 82–91.
Autoři aplikace
Další odkazy:
Projekt Historie a budoucnost sídlišť: kvalita obytného prostředí a rezidenční spokojenost.