Nativismus a populismus v Česku

Nativismus a populismus v Česku z pohledu volebních výsledků

(1992 – 2021)

Mapová aplikace zobrazuje území volební podpory vybraných nativistických populistických politických stran v parlamentních volbách v Česku v letech 1992, 1996, 1998, 2002, 2010, 2013, 2017 a 2021. Názorné srovnání volebních výsledků pomocí kartogramů a jejich shluků skrze metodu lokálních indikátorů prostorové asociace (LISA) přispívá k pochopení prostorových změn ve volební podpoře vybraných stran v nedávné politické historii Česka. Zvolená velmi podrobná úroveň obcí umožňuje hlubší prozkoumání jednotlivých regionů a komparaci dosažených volebních výsledků daných stran v čase.

Mapová aplikace zobrazuje území volební podpory vybraných nativistických populistických politických stran v parlamentních volbách v Česku. Konkrétně se jedná o následující politické strany: Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka (SPR-RSČ) v letech 1992, 1996, 1998 a 2002, Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) v roce 2010, Úsvit přímé demokracie (Úsvit) v roce 2013 a Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamury (SPD) v roce 2017.

Nativismus:
Nativistická ideologie tvoří nedílnou součást současné radikální populistické pravice v Evropě. Za srozumitelnou definici nativismu lze například považovat tu, která se objevuje v oblasti studia antropologie, viz Teeuwen (2013 s. 58): „nativismus je spojen s hnutími, která usilují o zachování, obnovení nebo rekonstrukci vybraných aspektů nativní (domácí) kultury v reakci na vnímanou vnější hrozbu“. 

Populismus:
Zjednodušeně lze populismus popsat jako určitou filosofii rozdělení obyvatelstva do dvou vzájemně znepřátelených táborů: na tvrdě pracující běžný lid, který je morálně čistý, a na zkorumpovanou elitu, která je morálně nečistá (Rydgren 2018). Častá forma politického populismu se pak manifestuje formou politického hnutí, jehož představitelé o sobě tvrdí, že sami pocházejí z řad samozvaného běžného lidu. Ti pak kandidují za účelem prosadit takzvaný hlas lidu a to zpravidla skrze prvky přímé demokracie.

Vrstvy:
V této mapové aplikaci je použita řádovostní modifikovaná úroveň obcí (6068 jednotek). Volební výsledky pro vojenské újezdy (Boletice, Brdy, Březina, Hradiště, Libavá) jsou vynechány. 

Vrstva I. Volební výsledek vybraných stran umožňuje zobrazení relativizovaných volebních výsledků pro dané roky pomocí jednoduchého kartogramu. Vzhledem k velmi odlišným volebním výsledkům v čase je třeba mít na paměti, že se řádovostní škály liší, viz jednotlivé legendy. 

Vrstva II. Prostorové vzorce podpory vybraných stran zobrazuje prostorové vzorce pomocí metody Lokálních Indikátorů Prostorové Asociace (LISA). LISA nachází uplatnění v případě, že dochází k systematickému shlukování vysokých či nízkých hodnot v prostoru. Analýza LISA dokáže zmíněná shlukování nejen rozpoznat, ale rovněž přenést do mapové podoby. Signifikantní shlukování vysokých hodnot je zobrazeno barvou červenou a shlukování nízkých hodnot je zobrazeno barvou modrou. V tomto konkrétním případě LISA pracuje s vážícím schématem 10 km.

Vrstva III. Stabilita podpory vybraných stran představuje mapu stability volební podpory pro nativistické a populistické subjekty v Česku na základě výsledků prostorové asociace v jednotlivých letech (vrstva II.). Skrze frekvenci opakování pozitivních shluků v obcích, lze poukázat na lokality, kde si sledované strany dlouhodobě a systematicky drží vysokou volební podporu. Na druhou stranu tato mapa rovněž ilustruje regiony, kde tyto strany úspěšné nejsou. Podrobně viz legenda. 

Pro názorné srovnání dvou volebních období lze použít funkci “překrývání”, která nachází uplatnění zejména ve druhé vrstvě. Zde jsou dané výsledky jednoduše komparovatelné, neboť zobrazují systematické shluky v jednotné barevné legendě napříč všemi volebními obdobími. 

Shrnutí výsledků:
Výsledné vzorce volební sledovaných stran vykazují mnoho prostorových podobností ale i rozdílností. Například zásadní polarizaci lze najít na Moravě a Slezsku, kde Úsvit i SPD zaznamenaly vysoký volební zisk, zatímco SPR-RSČ nikoliv. SPR-RSČ naopak získala voliče na Ústecku a Karlovarsku (podobně také DSSS), kde sice, oproti Úsvitu, nebyla slabá ani SPD, nicméně zejména v roce 1996 jsou zde shluky republikánů velice silné a SPR-RSČ získala prakticky celé Ústecko. Dále lze uvést specifické území volební podpory na Liberecku a Královéhradecku, kde se dařilo pouze Úsvitu (viz také Maškarinec 2017). Všechny strany naopak spojuje velmi nízká podpora v Praze a ve středních Čechách. Jako zajímavá se rovněž jeví postupná ztráta volební podpory SPR-RSČ na Vysočině a jasné shluky nepodpory pro Úsvit a SPD v téže oblasti, viz vrstva II. Ta může být, mimo jiné, způsobena v tomto kraji poměrně stabilně úspěšnou KDU-ČSL.
Pro budoucí výzkum jsou nejstěžejnější zejména ty oblasti, kde byla systematická podpora signifikantní ve všech volebních obdobích, viz vrstva III.

Zdroje:

• Maškarinec, P. (2017). A spatial analysis of Czech parliamentary elections, 2006–2013. Europe-Asia Studies, 69(3), 426-457.
• Rydgren, J. (Ed.). (2018). The Oxford handbook of the radical right. Oxford University Press.
• Teeuwen, M. (2013). The Buddhist Roots of Japanese Nativism. In Blezer, H. and M. Teeuwen (eds.), Challenging Paradigms: Buddhism and Nativism. Framing Identity Discourse in Buddhist Environments. Leiden: Brill (51–76).

Autoři aplikace