COVID-19 v Evropě

Epidemiologická situace COVID-19 v Evropě

(2020)

Běžně vykazové hodnoty Case Fatality Rate (míry smrtelnosti) jsou často interpretovány ve smyslu rizika úmrtí nakažených osob, resp. závažnosti onemocnění. Tato intenzita je však v běžně konstruovaném ukazateli (podíl zemřelých na 100 registrovaných případů za stejné období nebo ke stejnému dnu) více či méně ovlivněna vlivem věkové struktury (potvrzených) nakažených osob. Protože tato věková struktura potvrzených případů COVID-19 (prezentovaná např. podílem osob ve věku 65 a více let mezi potvrzenými případy) se mezi státy výrazně liší a je proměnlivá i v čase, pro srovnání smrtelnosti v rámci různých populací (různých států, ale i jednoho státu v různých časových obdobích) se víc hodí tzv. standardizovaná míra fatality/smrtelnosti. Intenzita smrtlnosti je v něm aplikována na tzv. standardní věkovou strukturu a výsledné hodnoty jde tedy vzájemně mezi různými populacmi porovnávat, neboť standard je pro všechny zvolen jednotně. V prezentovaném příkladu je za standard zvolena průměrná věková struktura potvrzených případů COVID-19 v 16 evropských státech, která odpovídala 100. dnu od 100. registrovaného případu  v kažedém z těchto států. Hodnoty pak jdou interpretovat tak, kolik úmrtí by v průměru připadlo na 100 registrovaných případů onemocnění v dané populaci, pokud by věková struktura registrovaných případů odpovídala zvolenému standardu.

Aplikace a její podrobný popis jsou dostupné pouze anglicky.

Authors of the application

RNDr. Klára Hulíková, Ph.D.

autorka aplikace Epidemiologická situace COVID-19 v Evropě

prof. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.

autorka aplikace Epidemiologická situace COVID-19 v Evropě

Mgr. Lukáš Brůha, Ph.D.

kartografické zpracování aplikace Epidemiologická situace COVID-19 v Evropě