COVID-19 v Evropě

Epidemiologická situace COVID-19 v Evropě

(2020)

Běžně vykazované hodnoty míry smrtelnosti (Case Fatality Rate) jsou často interpretovány ve smyslu rizika úmrtí nakažených osob, resp. závažnosti onemocnění. Tato intenzita je však v běžně konstruovaném ukazateli (podíl zemřelých na 100 registrovaných případů za stejné období nebo ke stejnému dnu) více či méně ovlivněna věkovou strukturou (potvrzených) nakažených osob. Věková struktura potvrzených případů COVID-19 (prezentovaná např. podílem osob ve věku 65 a více let mezi potvrzenými případy) se ale mezi státy výrazně liší a je proměnlivá i v čase, pro srovnání smrtelnosti v rámci různých populací (různých států, ale i jednoho státu v různých časových obdobích) se víc hodí tzv. standardizovaná míra fatality/smrtelnosti. Intenzita smrtelnosti je v něm aplikována na tzv. standardní věkovou strukturu a výsledné hodnoty jde tedy vzájemně mezi různými populacemi porovnávat, neboť standard je pro všechny zvolen jednotně. V prezentovaném příkladu je za standard zvolena průměrná věková struktura potvrzených případů COVID-19 v 16 evropských státech, která odpovídala 100. dnu od 100. registrovaného případu v každém z těchto států. Hodnoty pak lze interpretovat tak, kolik úmrtí by v průměru připadlo na 100 registrovaných případů onemocnění v dané populaci, pokud by věková struktura registrovaných případů odpovídala zvolenému standardu.

Aplikace a její podrobný popis jsou dostupné pouze anglicky.

Authors of the application

RNDr. Klára Hulíková, Ph.D.

autorka aplikace Epidemiologická situace COVID-19 v Evropě

prof. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.

autorka aplikace Epidemiologická situace COVID-19 v Evropě

Mgr. Lukáš Brůha, Ph.D.

kartografické zpracování aplikace Epidemiologická situace COVID-19 v Evropě