Zdravotní péče v Česku
(2015)
Zdravotní služby patří mezi jedny z nejdůležitějších veřejných služeb každé společnosti. Problematika dostupnosti zdravotních služeb je velmi aktuální téma, kterým se zabývá nejen řada orgánů a institucí státní správy, ale i samotná veřejnost. Čerpání a poskytování ambulantních zdravotních služeb není na celém území Česka rovnoměrné, naopak existují významné regionální rozdíly. Mezi významné faktory ovlivňující dostupnost zdravotních služeb patří věková struktura obyvatel, ale také poskytovatelů těchto služeb. Cílem tohoto projektu je poukázat na oblasti Česka, kde v současnosti hrozí největší potenciální problémy se zajištěním dostupnosti vybraného segmentu zdravotních služeb s ohledem na stárnoucí věkovou strukturu jak příjemců zdravotních služeb (populace), tak poskytovatelů těchto služeb (lékařů).
Tato mapová aplikace zobrazuje dostupnost zdravotních služeb v Česku v roce 2015. Projekt se zaměřuje na oblast všeobecného praktického lékařství (dále praktičtí lékaři).
V rámci provedené analýzy byly nalezeny regionální rozdíly ve věkové struktuře obyvatel (s ohledem na sledovanou zdravotní službu bráno v potaz pouze obyvatelstvo ve věku 15 a více let) a ve věkové struktuře praktických lékařů. Na základě věkové struktury obyvatel i lékařů byla vytvořena typologie spádových regionů. Obyvatelstvo ve vyšším věku obecně potřebuje a využívá zdravotní služby častěji než mladší generace, a tudíž lze předpokládat, že v regionech se starší věkovou strukturou obyvatelstva mohou být náklady za zdravotní péči vyšší než v regionech s mladší věkovou strukturou obyvatelstva. U praktických lékařů po dosažení důchodového věku postupně klesá průměrná výše úvazku a zvyšuje se pravděpodobnost ukončení pracovní činnosti. Kombinace obou těchto faktorů pak může způsobit významné narušení dostupnosti zdravotních služeb v daných regionech. Regiony s vyšším zastoupením starších lékařů a zároveň s vyšším zastoupením starších osob tak představují potenciálně největší problém se zajištěním odpovídající zdravotní péče.
V rámci sledování regionálních rozdílů dle typu regionu (město vs. venkov) byly prokázány vyšší rozdíly ve věkovém složení u lékařů (resp. jejich kapacit) než u obyvatelstva. Potenciální počet návštěv trvale bydlícího obyvatelstva na 1 úvazek lékaře je jednoznačně vyšší ve venkovských než městských oblastech. Nicméně reálný počet návštěv na 1 úvazek lékaře je obdobný jak ve venkovských, tak v městských oblastech. V městských regionech je výrazně vyšší podíl osob, které čerpají zdravotní péči v místě svého bydliště a zároveň i dojížďka z jiných spádových regionů je vyšší než ve venkovských oblastech.
V roce 2015 bylo 1 325 obcí, ve kterých byla poskytována služba všeobecného praktického lékařství. Vytvoření spádových regionů se zakládá na metodě nalezení nejbližšího poskytovatele zdravotních služeb (praktického lékaře) pro jednotlivé obce Česka (viz. Šídlo a kol., 2017). Celkově tedy bylo metodou vytvořeno 1 325 spádových regionů.
Vrstvy:
I. Hranice územních jednotek
Typ spádového regionu
Vrstva zobrazuje, zda jsou jednotlivé spádové regiony Česka městského či venkovského typu. Pro tuto analýzu byl pro vymezení městských a venkovských regionů zvolen ukazatel počet obyvatel v obcích. Obce s 3 000 a více obyvateli (s trvalým pobytem ve spádové obci) tvoří regiony městského typu. Naopak obce s méně než 3 000 obyvateli tvoří regiony venkovského charakteru.
II. Populace spádových regionů
Počet obyvatel
Vrstva zobrazuje počet obyvatel ve věku 15 a více let v jednotlivých spádových regionech Česka. Registrace u všeobecného praktického lékaře je možná ve většině případů od 18 let věku pacienta, ve výjimečných případech i dříve. Proto byla spodní hranice vymezeného věku stanovena na 15 let. Tato mapa tedy zobrazuje počet osob, které mohou potenciálně čerpat zdravotní péči u praktického lékaře. Počet obyvatel ve věku 15 a více let v Česku činil 8 930 103 osob.
Průměrný věk obyvatel
Mapa zobrazuje průměrný věk obyvatel ve věku 15 a více let (tj. potenciálních pacientů praktických lékařů) v jednotlivých spádových regionech Česka. Průměrný věk obyvatelstva ve věku 15 a více let v Česku byl 48,2 let.
Podíl starších osob
Vrstva zobrazuje počet obyvatel ve věku 60 a více let na 100 obyvatel ve věku 15 a více let v jednotlivých spádových regionech Česka. Hodnota tohoto podílu byla v Česku 29,7 %.
III. Praktičtí lékaři
Kapacita praktických lékařů
Vrstva zobrazuje souhrnnou úvazkovou kapacitu praktických lékařů v jednotlivých spádových regionech Česka. V Česku bylo evidováno 5 975 praktických lékařů s celkovým součtem 5 213 úvazků.
Průměrný věk praktických lékařů
Vrstva zobrazuje vážený průměrný věk praktických lékařů v jednotlivých spádových regionech Česka. Váhou je výše úvazkové kapacity lékaře na pracovišti. Vážený průměrný věk praktických lékařů v Česku byl 55,2 let.
Kapacita starších praktických lékařů
Vrstva zobrazuje podíl praktických lékařů ve věku 60 a více let v rámci celkové kapacity praktických lékařů í v jednotlivých spádových regionech Česka. Podíl úvazkové kapacity praktických lékařů ve věku 60 a více let byl v Česku 37,7 %.
IV. Typologie spádových regionů
Typologie spádových regionů
Typologie spádových regionů je založena na kombinaci věkové struktury obyvatel a praktických lékařů. Skupina „mladší lékaři“ (resp. „starší lékaři“) je definovaná jako podíl kapacity praktických lékařů ve věku 60 a více let na celkové kapacitě lékařské péče nižší či rovna (resp. vyšší) než průměrná hodnota (37,7 %). Kategorie „mladší obyvatelstvo“ (resp. „starší obyvatelstvo“) představuje podíl obyvatelstva ve věku 60 a více let na obyvatelstvu ve věku 15 a více let s hodnotou nižší či rovnou (resp. vyšší) než průměr (29,7 %).
V. Čerpání zdravotní péče
Potenciální počet návštěv na 1 úvazek lékaře
Vrstva zobrazuje potenciální počet návštěv trvale bydlícího obyvatelstva na 1 úvazek praktického lékaře v jednotlivých spádových regionech Česka. Tento ukazatel sleduje pouze osoby s trvalým bydliště v daném spádovém regionu, znázorňuje tak dostupnost zdravotních služeb za předpokladu, že pacienti docházejí k praktickému lékaři v místě svého trvalého bydliště. V praxi však lidé nečerpají zdravotní péči v místě svého trvalého bydliště (viz vrstva Index potenciální návštěvnosti).
Index potenciální návštěvnosti
Vrstva zobrazuje podíl návštěv trvale bydlícího obyvatelstva na 1 úvazek praktického lékaře ve spádovém regionu k průměrné hodnotě počtu návštěv za celé Česko (Česko = 100 %). Tento ukazatel sleduje pouze osoby s trvalým bydliště v daném spádovém regionu, znázorňuje tak dostupnost zdravotních služeb za předpokladu, že pacienti docházejí k praktickému lékaři v místě svého trvalého bydliště. V praxi však lidé nečerpají zdravotní péči v místě svého trvalého bydliště (viz vrstva Reálný počet návštěv na 1 úvazek lékaře).
Reálný počet návštěv na 1 úvazek lékaře
Vrstva zobrazuje počet návštěv na 1 úvazek praktického lékaře v jednotlivých spádových regionech Česka. Tento ukazatel se zabývá osobami, které v daném spádovém regionu skutečně čerpají zdravotní péči. Daný ukazatel tedy zohledňuje dojížďku za zdravotními službami mimo region trvalého bydliště.
Index reálné návštěvnosti
Vrstva zobrazuje podíl návštěv na 1 úvazek praktického lékaře ve spádovém regionu k průměrné hodnotě počtu návštěv za celé Česko (Česko = 100 %). Tento ukazatel se zabývá osobami, které v daném spádovém regionu skutečně čerpají zdravotní péči. Daný ukazatel tedy zohledňuje dojížďku za zdravotními službami mimo region trvalého bydliště.
Obyvatelstvo čerpající zdravotní péči v příslušném spádovém regionu
Vrstva zobrazuje podíl osob, které jsou registrovány u praktického lékaře ve spádovém regionu svého trvalého bydliště. Celkově v Česku čerpalo zdravotní péči v místě svého bydliště (na úrovni spádových regionů) 70,6 % obyvatelstva.
Čerpání zdravotní péče mimo spádový region
Vrstva zobrazuje poměr počtu osob, kteří čerpají zdravotní péči v daném spádovém regionu, avšak své trvalé bydliště v něm nemají, na 100 trvale bydlících obyvatel příslušného spádového regionu. Celkově více než čtvrtina obyvatel Česka čerpala zdravotní péči v jiném spádovém regionu, než kde měla trvalé bydliště.
Zdroje:
- ŠÍDLO, L., NOVÁK, M., ŠTYCH, P., BURCIN, B., (2017): Hodnocení dostupnosti primární zdravotní péče v Česku ‒ dostupnost všeobecného praktického lékařství. Praha: Nakladatelství P3K.
