MIGRACE

Město a migrace

Zóny rezidenční suburbanizace v Česku

Hlavním tematickým obsahem této aplikace je vymezení rezidenční suburbanizace v Česku za rok 2016, které je pro možnost srovnání doplněné také rokem 2010. U každého vymezení je možné zobrazit jednotlivá jádra, zóny podle intenzity procesu suburbanizace a suburbia zobrazená hierarchicky podle příslušnosti k jádru (1.-3. jádro). Sílu procesu suburbanizace (tedy ovlivnění obce jádrem) hodnotíme podle vlastní metodiky čísly 1-4, kdy “1” znamená největší ovlivnění tímto procesem, “3” nejmenší ovlivnění při trvání tohoto procesu a “4” obce, které dříve mezi suburbia spadaly, v aktuálním vymezení již ale hodnotami některého ukazatele kritéria nesplnily.

Mladí dospělí v obcích pražského zázemí (okresy Praha-Východ a Praha-Západ)

Proces rezidenční suburbanizace v Pražském metropolitním regionu zvolna odstartoval v průběhu 90. let 20. století a jeho intenzita se v průběhu času zvyšovala až do příchodu ekonomické krize, v jejíž důsledcích v dalších letech poklesla. V současné době se potomci první generace suburbánních obyvatel dostávají do životní fáze, ve které se stěhují od rodičů do svého prvního samostatného bydliště. Lze předpokládat, že se tento mechanismus nerovnoměrného rozvoje suburbánních oblastí bude v nadcházejících letech s narůstající kohortou dospívajících obyvatel výrazně zvyšovat a bude docházet k určité proměně demografické struktury suburbánního obyvatelstva. Cílem aplikace je identifikovat proces dorůstání mladých dospělých (18–26 let) v pražském zázemí a vymezit obce, ze kterých se mladí dospělí vystěhovávají.

Přítomné obyvatelstvo v obcích Středočeského kraje 30. 9. 2015

Mapová aplikace se zaměřuje přítomné obyvatelstvo v obcích Středočeského kraje v různých částech dne. Znalosti o využití města během dne, jsou důležité například pro městské plánování. To má za úkol nejen vyřešit funkční strukturu města, ale i vhodně naplánovat spoje veřejné dopravy, svoz odpadu a další služby, které musí město zajišťovat. K tomu je ale zapotřebí znát, jací lidé, kdy a za jakým účelem tento prostor a jeho části využívají, neboli jeho časoprostorové proměny. Denní podobu měst, tedy množství lidí vyskytujících se ve městě pouze přes den a vracejících se odpoledne nebo večer zpět do své domovské obce, jsme nedávno uměli zachytit jen pomocí údajů o dojížďce do zaměstnání a škol, které se zjišťují v rámci Sčítání lidí, domů a bytů. Jako vhodná alternativa, leckdy zastaralým údajům ze Sčítání, se v posledních letech začala používat lokalizační data mobilních telefonů. A právě na těchto datech jsou založeny mapy v této mapové aplikaci.

Cizinci v MČ Praha 5 v roce 2012 a 2017

S využitím unikátních dat z Ministerstva vnitra České republiky (MVČR) tato aplikace zobrazuje podrobnou informaci o rozmístění cizinců na území hlavního města Praha na úrovní základních sídelních jednotek (ZSJ). Aplikace využívá „Metodiku identifikace lokalit rezidenční segregace“, certifikovanou Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky (MPSV) v roce 2016 (Sýkora a kol. 2016).

Stárnutí a proměna obyvatelstva pražských sídlišť

Hlavním cílem a zároveň přínosem aplikace je vizualizace dané problematiky na dvou odlišných řádovostních úrovních: základní sídelní jednotky (ZSJ) a sídliště. Pražská sídliště byla vymezena za využití certifikované metody od Ouředníček a kol. (2012) využívající koncept koncentrických zón (zonace) a typů bydlení (typologie). Autoři v Praze vymezili celkem čtyři koncentrické zóny: historické jádro města, vnitřní město, vnější město a periferie. Typologie obsahuje celkem sedm odlišných typů zástavby a vychází ze tří třídících znaků: vzdálenost od středu města, typ zástavby a pro rozdělení tří kategorií sídlišť též období výstavby. U smíšených typů bylo vždy přihlédnuto k charakteru zástavby na většině území urbanistického obvodu (Ouředníček a kol 2012).

Rezidenční proměny vnitřního města Prahy

Mapová aplikace zobrazuje vývojové trajektorie lokalit vnitřního města Prahy prostřednictvím změn sociálního statusu a věkové struktury obyvatel. Pražské vnitřní město tvoří území mezi historickým centrem a socialistickou sídlištní zástavbou (Ouředníček a kol. 2012). Postsocialistická vnitřní města patří k nejdynamičtěji se transformujícím urbánním lokalitám. Proměny však usměrňují různorodé mechanismy vedoucí k diferenciaci trajektorií jednotlivých lokalit a k fragmentaci fyzických, funkčních a sociálních struktur (Haase a kol. 2011). Cílem mapové aplikace je ukázat variabilitu proměn, kterými prochází pražské vnitřní město s nástupem nového tisíciletí (od roku 2001).